Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Forever Together 1 - Edward Masen

n/a

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Forever Together 1 - Edward MasenZkusila jsem začít psat novou povídku a doufám že si jí aspon pár osob přečte. Mám v plánu napsat ani nevím kolik kapitol ale chcu vědět vaše názory protože bez toho nebude pokračování. P.S bude tady pohled jenom edwarda takže nečekejte třeba Bells.

24.08.2009 (08:00) • NikkiR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2339×

Edward Masen

Jmenuji se Edward Masen a jsem syn Marie Volturiové a Ara Volturiho, mám jiné přímení protože jsem nechtěl ,patřit' k téhle skupině upírů. Moje máma mě čekala když byla člověk a po mém narození ji Aro přeměnil, jsem poloupír ale nejraději bych se nenarodil. Všichni se ke mě musí chovat hezky protože by je mohl Aro zabít, nemám opravdové přátelé a ani přítelkyni na co je mi tenhle život?
Proto jsem se rozhodl že opustím Volteru a pojedu do deštivého městečka Forks, doufám že tam nejdu přátelé kteří budou semnou rádi a né proto aby se dostaly k mé rodině. Rodičům se tenhle můj malý výlet vůbec nelíbí ale když jsem řekl že jim budu často volat dovolily mi to. Vypadám na 17let ale je mi pouze 5, šokující že ano?
Právě teď stojím před letadlem který mě doveze kam potřebuji, nejsou tady semnou rodiče protože se bojí opustit palác. Místo nic je tady semnou moje garda která mě poslouchá na slovo, dokážu slyšet jejich myšlenky a věděl bych kdyby se o něco pokusily. Tuhle schopnost mám po otci a mám ještě jednu svoji schopnost dokáže mi z rukou vyšlehnout oheň.
,,Nechcete si to ještě rozmyslet pane? mohl by jste zůstat tady co vám schází?"zeptal se mě Chris, jediný přítel který je semnou už od mého narození a dokáže poradit a poslouchat.
,,Nechci, chybí my svoboda.....tady se dusím"řekl jsem přesně to co jsem měl na srdci.
,,Musíte dýchat zhluboka a nebudete se dusit"snažil se abych neodjel ale věděl dobře že se to stane, když něco chci jdu za tím.
,,Také mě budeš chybět ale brzo přijedu"řekl jsem a nastoupil jsem do letadla, když začalo stoupat naposledy jsem uviděl Chrise a svojí gardu a potom nebe. Zhluboka jsem dýchal a cítil jsem jak jsem uklidněný že konečně můžu dělat to co budu chtít a nebudu se muset chránit.
Skoro celou cestu jsem prospal a nebo jsem přemýšlel co budu dělat až přistanu, už jsem si koupil dům kde budu bydlet. Je sice velký pro jednoho člena ale je na okraji Forks v lese, budu moc jít lovit kdy budu chtít. Bohužel se tak rychle neuzdravuji jako obyčejný upír trvá mu to tak pár hodin, mě velká rána trvá měsíc. Když letadlo začalo klesat díval jsem se z okna a cítil jsem se svobodně, já jsem svobodný. Nejvíc se ale bojím aby neposlaly někoho kdo mě bude kontrolovat, hlavně musím dodržovat zákony.
Když jsme konečně přistál vzal jsem si svoje kabele s oblečením a šel jsem pryč z letadla, zašel jsem do prodejny s autama a koupil jsem si krásné autíčko Volvo černé. Nasedl jsem do něho a jel jsem do Forks, nebylo těžké ho najít a proto jsem tam byl rychle s mojím řízením. Když jsem višel z auta zůstal jsem překvapením stát.
,,Tohle je moje? jenom moje?"mluvil jsem si pro sebe protože jsem byl úplně hotový, na obrázku to vypadalo menší ale tohle je tak pro pět členů.
Šel jsem se dovnitř rozhlédnout a každá místnost byla nádherná, možná jsem si mohl koupit něco menšího ale je to nádherné.
Když jsem konečně prošel každý kousek tohohle krásného a velkého domu nasedl jsem do auta a jel nakoupit jídlo, chvíli trvalo než jsem našel obchod ale nakonec jsem se zeptal nějaké starší dámy kde to tady je.
Když jsem dorazil k obchodu byl malý ale měly toho hodně, když jsem zrovna četl za zadní straně zmrzlé pizzi návod do někoho jsem narazil až jsem uslyšel jak ta osoba spadla na zem. Sehnul jsem se k ní a pomohl jsem ji na nohy, vypadala nádherně jako kdyby byla jednou znám ale její srdce bylo tak nádherně.
Měla dlouhé hnědé vlasy a hnědé oči od kterých jsem nemohl odtrhnout oči, její kůže byla tak bledá že by se hodila někomu z mého druhu...ale přesto jsem slyšel její srdce které se rozběhlo jako na poplach.
,,Promiň nedíval jsem se kam..."
,,Neomlouvej se já nedávala pozor"řekla a podívala se mi do očí, byl jsem úplně unešen tou dívkou která přede mnou stála.
Najednou mi to došlo, měl bych slyšet myšlenky ale nic? jakto? moje schopnost ještě nikdy neselhala tak proč teď? tolik jsem si přál slyšet její myšlenky.
,,Myslím že jsme nedávaly pozor oba, ale co kdych jako omluvu tě pozval na večeři?"zeptal jsem se protože tenhle člověk.....nemohl jsem najít slova. Nebyla stejná jako ty upírky které mě chtěly dostat protože jednou budu ten nejdůležitější a nejděsivější upír.
,,Rodiče mě učily že nemám chodit někam s cizíma lidma"řekla nesměle a já jí zbožňoval za každé jedno slovo co vypustila s úst.
,,Nejsu cizí" bránil jsem se.
,,Kdo jsi?"
,,Ten do kterého jsi narazila"řekl jsem naschvál a v jejích očích byl na minutu hněv.
,,Pak tedy sbohem můj neznámí"řekla a usmála se na mě a odešla z obchodu, když jsem se konečně vzpamatoval tak jsem vyběhl z obchodu ale nikdy nebyla. Šel jsem zpátky koupil jsem věci které budu potřebovat a potom ještě nějakou hygienu. Dojel jsem do domu později večer, zašel jsem si ještě na lov něčeho menšího protože kdyby to byl medvěd asi bych to nemusel přežít.
Později kolem půlnoci jsem přemýšlel o té nádherné dívce kterou jsem dneska potkal, nevyrovnala by se ani padesáti upírkám dohromady. Ta její vůně byla silná a všiml jsem si toho až později, kdybych nebyl poloupír určitě by to byl její konec. Ale nebyl.....třeba osud chtěl abych se sní setkal a nebo mě chtěl jenom vytrestat za to že jsem se narodil? na tyhle otázky neznám odpověď. Dlouho jsem potom ještě přemýšlel a myslel na její oči, rty...když mě přemohla únava a já usnul. Zdál se mi sen : Byl jsem v něm s mím nádherným andělem, byly jsme na louce a držely jsme se a chvílemi jsme se líbaly. Kolem nás proletěla nějaká malá holčička a hned za ní chlapeček a hulákaly na nás: ,,Mamí, Tatí půjdeme domů?"ale věděl jsem že něco takového by bylo nemožná já nemůžu mít děti.....ANDĚL a MONSTRUM? nemají budoucnost.

→

Autor: NikkiR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Forever Together 1 - Edward Masen:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře