Dejme si chvilinku pauzičku od trápení Jaspera a Alice. Carlisle s Esmé na rodičovských schůzkách. Za korekturu děkuji Neyimiss.
15.08.2011 (16:30) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 15× • zobrazeno 3382×
Pohled Carlisle
V nemocnici jsem byl sám samotinký. Esmé byla doma, dnes neměla službu, nemohla si ji přehodit, prý! Pochybuji, jen mě chce trestat za to, že jsem s ní jednou zametl já. Ve výtahu jsem si upravoval kravatu. Jel se mnou ještě jeden kolega, Diego.
„Tak co Esmé, Carlisle? Jak se má, jste spolu, že jo?“ vyptával se.
„Jasně, jsme. Úplně mě zbožňuje, dokonce líbá zem, po které chodím,“ odvětil jsem mu. Zavibroval mi mobil.
„Ha, to je Esmé, už nedokáže ovládnout svou posedlost po mně.“ Diego se jen zasmál a já zvedl telefon.
„Ano?“
„Já vím, vždyť už jedu.“
„Co?“
„Ne!“
„Fajn, ano, Esmé, taky tě lovískuju.“ Ukončil jsem hovor a podíval se na Diega.
„Tak zítra ráno, podpantofláku,“ řekl a šel pryč.
Udělal jsem na jeho záda ksichty jako puberťačka, zapnul jsem si koženou bundu a vyrazil na parkoviště, kde byla má motorka. Málokdy se mohu na ní projet do práce. Holt Esmé mi zas celou směnu mrčela, že má háro jako mladý Michael Jackson.
Vešel jsem do domu a nasál tu vůni. Vůni jediného alfa samce, mě! Rozvalil jsem se na pohovce a pustil si televizi. Běželo tam Vraždy z Midsomeru, tam se pořád vraždí? Tam je i co? Přepnul jsem to a sledoval Kobru 11, konečně seriál!
„Carlisle! Třídní schůzky, vzpomínáš?“ volala na mě ze shora Esmé.
„Já vím, ale mně se tam nechce. Ta ředitelka po mně jede!“ houkl jsem nazpátek.
„Od kdy se bojíš žen, které po tobě jedou?“
„Od té doby, co mají dvojitou bradu, feministický kecy a prdel jak vrata od Mordoru.“
„Počkej, Alice mi tvrdila, že jsi ji přefikl.“
„Krucinál, ta taky vykecá všechno. Fajn, tak nemá dvojitou bradu a velkou prdel.“
„Pojď nahoru, nemíním tu na tebe ječet.“
„Klidně šeptej, uslyším tě, Esmínko.“
„Miláčku, čím dřív přijdeme, tím dřív ti ukáži svůj nový krajkový komplet, co jsem si koupila,“ lákala mě. Přeskočil jsem pohovku a běžel nahoru. Stála ve dveřích, už oblečená.
„Promiň, ale já myslel, že jdeme na rodičák a ne na swingerspárty.“
„Chceš snad říct, že vypadám nevhodně?“
„Ne, spíš vypadáš, že potřebuješ mou péči.“
„Na co tvou, když jdu na swingerspárty.“
„Převléknu se a můžeme vyjít na rodičovské schůzky, lásko,“ řekl jsem a políbil ji.
Oblečený do nového jsem se předvedl Esmé.
„A ty mi budeš něco vyčítat.“ Zasmála se.
„Hele, jsem věčně mladý, sexy, bohatý a doktor, jsem holt tutyfruty partie, kotě!“ Svůdně jsem zavrčel a zvedl jedno obočí. Nabídl jsem jí rámě a mohli jsme vyrazit, samozřejmě autem, na motorce ne.
Usadili jsme se v lavici a poslouchali výklad učitelky. Proč jsem se bál ředitelky, já jsem pako! Plácl jsem se do čela, všichni se ohlédli, zazubil jsem se a pokrčil rameny. Přestali mě sledovat a věnovali se dál oznámení.
„Za dva týdny jede tato třída na třídenní pobyt do přírody. Chci vás ujistit, že vše je zabezpečené, strava, ubytování….“
Bla, bla, bla!
„Esmé!“ šeptl jsem na svou spolusedící.
„Co je?“
„Nemáš liháč?“
„Na co?“
„Napíšu tady Alice vzkaz!“
„Nemám, mám v kabelce jen pepřák.“
„Na co?“
„Ale, ženské v nemocnici se rády dívají na romantické filmy a u toho se co? Brečí, když taková scéna přijde, odejdu na záchod, stříknu si to do očí a slzím.“
„Páni, Esmé, jsi krutá, respekt!“ Natáhl jsem se k ní s pěstí a ona do ní svou pěstí ťukla, tohle je žena mého života.
„Cullen, Plattová, nerušíme?“ ozvala se učitelka.
„No, rušíte, ale vyslechneme vás, na to tu jsme, že?“
Najednou se zakoktala, vydýchala to ztěžka, ale přece jen pokračovala. Nevím, co je tak zdlouhavého na tom říct nám, že děcka jednou na výlet. Jedou, dejte nám prachy, rodičové milí, zaručíme, že vaše děti nebudou sexovat, pít alkohol a hulit na každém rohu. Jakoby se této škole života dalo zabránit.
Po chvíli nás osvobodila a my jsme s Esmé odcházeli, uslyšel jsem vyzváněcí tón mého mobilu, zajímalo by mě, kdo mě potřebuje. Jenže Esmé zajímala ta písnička.
„Vážně? Tím mi chceš něco naznačit?“
„Ne!“
„Jsi jistý?“
„On je prostě King of Pop, to musíš pochopit.“
„To byl Jackson taky a nedělám každých pět minut Moonwalk!“
„Ty to umíš?“ vyptával jsem se zvědavě.
„A kdo ne?“ odvětila mi naprosto bez zájmu a nasedla si. Musím se zeptat Alice, kde je ten můj klobouk, co mi Jackson podepsal před dvaceti lety. Taneček, dnešní noc, to si nenechám ujít.
Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Esmé! Where are you? - 25. kapitola:
jéééééééééééj! Tak jsem se konečně dohrabala ke čtení a šup hned na tuhle povídku. Nemohla jsem se dočkat, jak mě pobavíš tentokrát. A tahle kapitola opravdu trhá rekordy v hláškách:d. Asi nejvím Mordor. Umřu, jestli nebude hned další 
Prostě tvůj Carlisle nemá chybu 
Geniálne!
Perfektní !!!!!!!!!
POřád to má pěknej spád a je to vtipný
No takže...! Super bylo vážně úžasný...!
Bylo to vtipný, celou dobu sem měla výgeby jako něco...! 
No prostě to bylo úžasné jako vždy...! Těšim se na další...! 
Tohle mě dostává.
Prostě výtlemy jeden za druhym a pak zase doják, pak výtlem. No prostě to žeru. 
jako vždy perfektní,vtipný a úžasný už se těším na další 
No prdel jak vrata od mordoru, to me uzemnilo. Skvela kapitolka 
Musím říct, že tahle kapča je lepší než předešlá, co tam byl Jasper, zase tolik skvělé to nebylo
senzační
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 15. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!