Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dvojnice - 1. kapitola

Já a Game of Thrones


Dvojnice - 1. kapitolaMary Alice si žije poklidný život v městečku Forks s celou svou rodinou. To ale ještě neví, že po světě pobíhá osoba, která jí změní život. Není to budoucí láska. Svou životní lásku si již dávno našla. Není to ani nějaký dávno ztracený příbuzný či přítel. Ti už jsou bohužel pěknou řádku let po smrti. Je to někdo úplně jiný... Tak, má druhá povídka je na světě. Doufám že se bude líbit a že mi zanecháte nějaký ten komentík :)

 

„Bello, proč ti to tak trvá? Uletí nám letadlo!“ zakřičela jsem na Bellu nazlobeně přes celý dům.

„Vždyť už jdu!“ ozvalo se zpět už asi posté.

„Času je dost, letadlo nám určitě neuletí.“ Proč je tak nezodpovědná? Jako by nevěděla, jak mi na té dovolené záleží. Byl to můj sen už od dětství, podívat se do Carcassonne, ale nikdy se mi to nesplnilo.

„Bells, čeká se jen na tebe!“ zakřičela jsem naposledy a naštvaně vyšla ven. Už jsme dávno měli být na letišti. Bublala jsem vzteky. Měla jsem špatnou náladu skoro celý týden. Od chvíle co mi bylo oznámeno, že na mou vysněnou dovolenou s námi pojede i ten pes Jacob Black. Nessie prý potřebuje pejska na hraní! To není možné. Nic se mi nikdy nevede podle plánu!

Celá rodina, kromě Belly a samozřejmě taky Edwarda, už čekala venku. V duchu jsem děsně nadávala. Jen ať to ten prevít Edward slyší!

„Lásko, uklidni se,“ ozvalo se za mnou tím nejsladším hlasem, jaký jsem kdy slyšela. „ještě chvíli počkáme.“

„Ale...“ chtěla jsem protestovat, ale bylo mi to odepřeno. Jasperovo objetí mě vždycky dokáže úžasně uklidnit. Ono to asi nebude objetím, ale jeho darem, ale ať za to mohlo, co chtělo, bylo mi lépe. Políbil mě do vlasů a řekl:

„Lepší?“ zeptal se.

„Lepší,“ odpověděla jsem mu. A konečně jsem slyšela klapání Belliných podpatků po schodech.

„No konečně!“ zvolala jsem a běžela jim pomoci s kufry. Celá rodina si oddechla. Hlavně Jazz. Chudinka, z těch mých pocitů mu muselo být opravdu hrozně.

„Nasedat!“ zavelela jsem, a tak jsme se všichni nasáčkovali do Carlisleova vypůjčeného mikrobusu a vyjeli na letiště.

„Trvá to moc dlouho!“ stěžovala si celou cestu Nessie. Polovinu cesty citovala oslíka ze Shreka.

„Už tam budeme? Už tam budeme? Už tam budeme?“ Popravdě jsem v to, abychom tam už byli, doufala i já, protože to bylo vážně otravné. Mám Renesmé ráda, ale tohle na mě bylo moc. Kdyby mohla, určitě by mě bolela hlava. Pak Jacob navrhl, že bychom si mohli něco zahrát a Nessie hned ztichla. No, alespoň má i ten pes konečně dobré nápady. Hráli jsme slovní fotbal, a tak nám cesta utekla trochu rychleji.

Konečně jsme dorazili na letiště a já byla konečně spokojená. V klidu jsme si nastoupili do letadla a naše dovolená mohla konečně začít. Nemohla jsem se dočkat, až přistaneme. Cestou jsem si prohlížela obrázky hradu Carcassonne, kam máme namířeno. Já se tak těším! Zvedla jsem oči od obrázků a viděla Jaspera, jak se usmívá. Asi je taky spokojený. Ne, počkat! Tenhle úsměv se mi nelíbí.

„Proč se tak culíš?“ zeptala jsem se ho narovinu.

„Jen tak. Rád tě vidím šťastnou.“ No, tak tomu jsem moc nevěřila, ale vyptávat se nebudu. Snad nic nekuje. To by mi ještě scházelo. Mé vize mi v tomto případě byly k ničemu. Za to může ten vlk! Kvůli němu jsem úplně vedle!

A přistáli jsme. Připadala jsem si jako malé dítě o Vánocích, když dostane přesně to, co si nejvíc přálo. Jasper už se zase uculoval. Co se sakra děje? Tohle normálně nedělá!

„Tak dobře, možná jsem k tomu culení přece jenom měl důvod,“ promluvil najednou. Já to věděla!

„Tak mi teda prozraď, co to mělo znamenat,“ řekla jsem.

„Rodino! Následujte mne!“ zvolal Jazz a všichni ho ihned poslechli. To jsem jediná, kdo o tom nic neví? Šli jsme dost dlouho po městě a museli jsme jít lidskou rychlostí, abychom nebudili rozruch. To mi snad dělají schválně. Po dosti dlouhé procházce jsme se zastavili před naším obrovským hotelem. Hotelem de la Cité. Byl krásný, ale nic nečekaného se nedělo.

„Hotel. To je všechno? Vždyť to není žádné překvapení. Dobrá, je mnohem krásnější než na obrázcích, ale proč ses celou cestu tak uculoval? Ne, to není jen hotelem!“vychrlila jsem ze sebe.

„Možná jo, možná ne,“ odvětil Jasper. Oni to měli naplánované! Pozvali vlkodlaka, abych nic nepoznala. Nebo je to jen shoda náhod? Ach jo! Jsem úplně bezradná!

„Tak dost řečí, jde se vybalovat!“ zavelela Esmé. Ano, s radostí jsem ji poslechla. Můj a Jasperův pokoj byl úžasný. Obrovská postel, obrovská televize, velká a voňavá koupelna a ta nejlepší věc z celého pokoje – skříň jako hrom. Z okna byl přenádherný výhled na menší lesík plný zvěře.

„Můžu tě pozvat na večeři?“ zeptal se mě Jazz a podíval se na lesík.

„Určitě!“ odpověděla jsem.

„A dám si místní specialitu!“ dodala jsem ještě.

Ani chvíli jsem neváhali a no... Oknem opustili hotel.

 

 

Myslím že všichni vědí koho to Alice potká (kdo nepoznal, nebudu prozrazovat :D), ale jak a co se stane a co Jazz pro Alice chystá, si budete muset přečíst v dalších kapitolách.

Tahle kapitola byla jen takový úvod do děje, nic zvláštního se nestalo, ale i přesto doufám že si ji přečtete a pustíte se i do dalších kapitol. :)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dvojnice - 1. kapitola:

 1
8. Jasmínka
15.01.2012 [15:20]

kráááásný... hrozně sse těším co z této povídky vyleze...nemůžu se dočkat další kapitolky

7. Peabody
14.01.2012 [20:11]

zaujímavé Emoticon teším sa na ďalšiu Emoticon Emoticon Emoticon

6. Charlotte147
14.01.2012 [17:51]

Je to zaujímavé uvidíme ako to bude pokračovať, ale teším sa na ďalšiu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Hanča
14.01.2012 [17:36]

Super, honem další díl!!!!!!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. TerezC
14.01.2012 [16:05]

skvělá kapitola, moc se těším na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.01.2012 [22:36]

KacenQaCullenOmlouvám se, slovo "rozzlobeně" tam vůbec nebylo, spletla jsem si to s "nazlobeně" (dneska mi oči neslouží, tak jak by měly), tam jsi měla překlepe, ale ohledně z / zz to bylo správně. Co se týče toho "budeme" - šlo mi o spisovnou češtinu. Ve Shrekovi to bylo hovorové.
Chyby jsi ale stále měla v přímé řeči, podívej se ještě jednou na koncept, který jsem ti poslala. Překlepy a čárky ti sem taky dělají problém, tak bacha na to. Díky a ještě jednou promiň.

13.01.2012 [22:22]

FeelaeTak, doufám že už je to správně. ale i přesto bych měla otázku. Slovo "budem" jsem si opravila, ale ve Shrekovi přece bylo "budem" ne? Radši už to nechám opravené, jen mě to zajímá Emoticon Emoticon. Jo, a slovo "roz(z)lobila" jsem tam nenašla, já holt jsem slepá Emoticon Mohla bych se zeptat kde přesně bylo??? Emoticon děkuju Emoticon

13.01.2012 [16:08]

KacenQaCullenČlánek ti vracím, protože v něm jsou nedostatky. Až si je opravíš, zaškrtni Článek je hotov. Díky. Emoticon

+ každá přímá řeč patří na nový řádek,
+ čárky,
> před spojkami, zájmeny, částicemi, příslovci atd.,
> ve větách, kde je více určitých sloves, bude i více čárek, pomáhá, když si to přečteš nahlas,
> kolem oslovení ti chybí,

+ rozlobila se > rozzlobila se,
+ budem > budeme,
+ jsme / jsem,
+ pravidla psaní PŘ ti nic neříkají, a proto ti posílám koncept, podle kterého se na ni můžeš podívat

(Koncept):
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."
+

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!