Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dívka, která (ne)přežila - 11. kapitola

ošklivý sen

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dívka, která (ne)přežila - 11. kapitolaPořád se něco děje a pořád s tím nikdo nemůže nic udělat, ač by moc chtěl. Bella se rozhodne, že to tak nenechá. Nenechá mizet své kamarády, když ví, že to monstrum jde po ní. Jak se s tím vypořádá? Pomalu, ale jistě se blížíme ke konci. Přijdeme na to, kdo za všechno může, kdo to tam venku běhá a jak to vůbec dopadne s Bellou? Nezapomeňme také na Cullens! :)

10.02.2011 (17:30) • Baruu • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1241×

 

Dívka, která (ne)přežila

11. kapitola

„Na koho jsi nadávala?“ smál se mi Mark.

„Hele, starej se o svý,“ odbyla jsem ho kyselým úsměvem a pokračovala v cestě do pokoje a pak rovnou do koupelny.

Musela jsem to ze sebe smýt. Všechno. Voda byla moje nejlepší a nevěrnějsí kamarádka, když nepočítám Angelu. Zase se mi ta holka dostala do hlavy. Jedna myšlenka na cokoliv z toho a vzápětí se mi vybaví všechno.

Zaklonila jsem hlavu a nechala na sebe téct proud studené vody do té chvíle, dokud se mi nezježil každičký chloupek na těle. „Páni, úleva,“ zašeptala jsem.

Když jsem vylézala ze sprchového koutu, zaslechla jsem dupot několika lidí najednou. Rychle jsem kolem sebe obmotala osušku a šla se podívat dolů.

„Co to děláte?“ ptala jsem se, když jsem viděla Erika chodit sem a tam, Sebastiana dělat úplně to samé... a Mark? Ten se nepřítomně díval z okna. Vypadal jako kamenná socha.

„Naomi, Naomi... kam se sakra poděla?“ mumlal Sebastian. Cože? Takže teď je v tahu i ona?

„To si děláte srandu, že jo?“ zvýšila jsem hlas, ale vypadalo to, že jsem si toho všimla jenom já.

„Hej!“ zařvala jsem. Konečně to s někým pohlo.

„Bello,“ přiběhl ke mně Seb, až mě málem povalil na zem.

„Naomi je pryč,“ zašeptal mi do ramene.

„Jakto?“

„On ji totiž nikdo nehlídal,“ pokračoval. Hlas se mu klepal a jeho stisk se stále zpevňoval.

„Seb-Sebastiane, prosím, takhle příjdete i o mě,“ vydrala jsem ze sebe. Povolil svůj stisk a pak se mi podíval hluboko do očí.

„Je to má sestra.“ Kruci. Tohle není normální.

„Hele kluci, ono... ono to chce nejspíš jenom mě,“ zakročila jsem. Všichni si mě všimli. Tak, Bello, nejspíš je ten pravý čas na pravdu.

„Omluvte mě. Já vám to všechno řeknu, ale jen na sebe něco hodím,“ odběhla jsem do pokoje a co nejrychleji to šlo, jsem se oblékla. Rozhlédla jsem se po pokoji, když jsem nemohla najít tričko a něco podezřelého mě bodlo do očí.

Okno. Zase bylo otevřené, tentokrát o něco víc, než kdy jindy. Naštvaně jsem bouchla okenicemi, až se sklo málem roztříštilo. Alespoň už vím, do jakých míst mám křičet.

Nazula jsem si tenisky a rozešla se zpátky ke klukům. Mark se ze svého místa vůbec nepohnul, ani jeho poloha se nijak nezměnila. Kdo by to byl řekl, že zrovna on to bude nést nejhůř.

Na to, že Sebastian byl její bratr, její dvojče, nesl to až moc statečně. Na druhou stranu jsem to chápala. Řítili jsme se do jámy lvové a o polovinu přátel jsme už přišli. Jak to tak vypadá, navždy.

Posadila jsem se do volného křesla naproti krbu a nervózně těkala očima po svých kamarádech. Erikova tvář se zkroutila do grimasy, kterou jsem ani nedokázala popsat. Sebastian měl na tváři dlaně, za kterými schovával bolest.

„Mluv,“ prolomil ticho Mark, až jsem se lekla jeho reakce. Nečekala jsem, že se ozve zrovna on.

„No, jde o ten dopis.“ Sebastian zvedl hlavu, jako kdyby ho někdo paralizoval eletrickým proudem. Ajaj. Tuhle důvěru už si asi nezískám.

„O čem to mluvíš?“

„Slyšel jsi mě dobře. Neřekla jsem ti všechno.“ Sklopila jsem oči a schovávala stud. Bylo to silnější než já. Další rána, kterou si nezasloužil. On, ani oni. Tajila jsem něco, za co možná teď Naomi platí.

„To, co tam je, pořád nevím, co to je, ale řekla bych, že muž, jde po mně, né po vás. A ani po nich,“ přemlouvala jsem slzy, aby zůstaly hluboko. Tam, kde je jejich místo. Ale ony neuposlechly. Draly se ven i přes mé nadávky, přes mé snažení. Můry! Nedaly si říct, až mi jedna potvora sklouzla po tváři.

Zatímco já neochotně plakala nad sebou, kluci nemohli z úst vyslovit jediné slovo. Jako by se jim zasekl hardisk.

„Nevím, proč to tak je. Ale jestli to chci dát do pořádku, měli bychom se vzdát. A pokud budeme mít štěstí, vrátí nám ostatní,“ polemizovala jsem nahlas. Něco na mém tvrzení bylo. Možná by to bylo nejlepší řešení, jak to trápení ukončit. Jak to vrátit do normálu.

„Co tím myslíš?“ ptal se, skoro naštvaně, Erik.

„Chtějí mě, dostanou mě,“ odpověděla jsem hrdě, ale to jsem si ani ve snu nedokázala představit, jaké by to vůbec bylo. Do čeho bych se hnala a zda bych vůbec ten boj dokázala vyhrát. Co když se stanu tou zrůdou, jakou byla Jessica? Co když mě napíchnou na kůl jako Mikeho? A co když se ztratím kdovíkam, stejně jako Angela?

„Opovaž se.“ Tentokrát se projevil Sebastian. Když oni to vidí úplně jinak, než já. Jich se to totiž netýká tak jako mě.

Vstala jsem a začala kolem sebe rozhazovat rukama.

„Chceš vědět, kde je Angela? Chceš vědět, co je s Jessicou a tak dále? Tak mě nechte udělat to, co je správný!“ S nikým to ani nehlo a já se raději uklidila k sobě.

„Už jsem ti to řekl jednou, opovaž se,“ objevil se v mém pokoji Sebastian, že jsem ani nestihla za sebou zavřít dveře.

Odfrkla jsem si a dělala, že tam není. On se však odbýt nenechal. Moc dobře věděl, i za tak krátkou dobu, že jsem trvdohlavá jako poleno. A také moc dobře věděl, že se účastní už dávno prohrané bitvy. Bod je na mé straně. Pak mi ale něco došlo. Otočila jsem se k němu a spustila.

„Budeš čekat na to, až zmizí Erik, Mark a pak ty? Abych tu zůstala úplně sama? Nevěděla, co se děje a co se mi stane? Já na to čekat nebudu. Radši se k nim vydám hned a skoncuju to co nejdřív. Vy se mezitím sbalíte a zmizíte - někam daleko. Tady prostě vůbec nejde o vás, chápeš to? Už to, že zmizela Angela, to bylo takové varování. Vždycky byla řada na mně. Ale zatím jsem pořád tady, protože tady je tolik lidí, kteří by jim mohli dobře posloužit. Chtěj mě vynervovat, vydeptat. Chápeš?“

Sebatian stál a zařezaně se na mě díval. Spolkl všechna slova. Chtěl, hrozně moc chtěl něco namítnout, ale věděl, že mám pravdu.

„Nedělej to,“ promluvil po chvíli. Zamyslela jsem se.

„Promiň,“ odpověděla jsem a políbila ho na tvář.

Chytla jsem ho za ramena a odváděla z pokoje. Byl docela dezorientovaný. Litovala jsem toho, litovala jsem všeho, ale jedině já to můžu urovnat. Musí to tak být.

Lehce jsem zavřela dveře a svezla se po jejich obvodu. Propukla jsem v hysterický a zoufalý pláč. Všechny emoce se uvnitř mě nahromadily a najednou se draly na povrch. Nechala jsem jim volnou cestu. Ať si dělají, co chtějí. Stejně kráčím naproti smrti.

To je tak, když se rozhodnu nijak nejezdit a pak se stejně nechám přemluvit.

Pokračování příště

Autor: Baruu (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dívka, která (ne)přežila - 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře