Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cresco - 5.kapitola

09.08.2009 (19:00) • Nikol18 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2801×

5. kapitola – Konečná vzpoura

Slunce už zapadalo, ale oni tam pořád byli. Ze sedu spadli do lehu a leželi tam. Nessie ležela na zádech na Jakově hrudi a sledovala nebe. Jacob měl ruce kolem Ness a sledoval dokonalý profil své vyvolené.

Tato chvíle nemohla být dokonalejší, oba dva si připadali naprosto úžasně.

Během chvíle ale ta romantika byla pryč. Přivalila se vlna a zalila je, a pak se zase odvalila.

Oba byli mokří, ale to jim bylo jedno. Oba dva se rozesmáli.

Blížila se další vlna, ale Jacob se stihl zvednout i s Ness, takže jim zalila jenom nohy. Voda byla studená, ale ani jeden to necítil. Další vlna jim zalila nohy, ale ani jeden už to nevnímal. Dívali se do očí toho druhého. Jacob jí odhrnul mokré vlasy z obličeje a sklonil se, aby jí políbil.

Ness zůstala jenom stát a nechala se něžně líbat. Nezapojovala se, užívala si to.

Jacob přestal a odklonil se. „Mám začít tleskat?“ špitl něžně.

Ness ho probodla pohledem a Jake se zasmál. „Chceš si zaplavat?“ zeptal se jí. Otočila hlavu a podívala se na moře, vypadalo lákavě, kývla. Jacob jí bez varování popadl a běžel do vody.

„Jacobe ..!“ křičela a ječela zároveň.

Jake se jí jenom smál a hodil jí do vody. Vyplavala a snažila se postavit, ale kdyby se postavila, nebyla by jí vidět ramena jako Jacobovi, byla malá. V ruce jí trochu škubalo, ale ta bolest nebyla tak silná. Její upírská část asi pomáhala při hojení.

Propíchla ho očima a plavala od něj dál. Lstivě se usmála a otočila se zpět. Byla od něj asi třicet metrů. Jacob pořád stál a pozoroval ji. „Jaku?“ zakřičela panicky a začala sebou mlít. Dostala se pod hladinu a zase vyplavala. Podívala se na místo, kde byl Jacob a ujistila se, že jí na to skočil.

Doplaval k ní a zvedl si jí na rameno. Ness se začala smát a odstrčila se od něj, aby viděla, jak se tváří. Tvářil se smrtelně vážně. „Tohle mi nedělej, Renesmee!“ zašeptal tvrdě.

Poznala, že to přepískla. V krku jí vznikl knedlík. Přiložila mu ruku na tvář a ukázala mu, že to myslela jako srandu. Jeho výraz se nezměnil. „Jaku,“ zaúpěla.

„Já vím, že jsi to myslela jako legraci, ale tohle mi nedělej. Nevíš, jaký strach jsem měl,“ kázal jí stejným tónem.

Ness posmutněla, nechtěla zničit tohle odpoledne. Přitáhla se k němu a políbila ho. „Promiň, Jaku,“ zašeptala.

Jacob si povzdychl a změnil výraz. Políbil ji zpět a pak se podíval na skálu, která se tyčila pár set metrů daleko. „Kdo bude dřív támhle u té skály,“ vyzval ji s úsměvem. Byla ráda, že se zase vše urovnalo a podívala se na tu skálu, neměla šanci, ale stejně to zkusila. Odrazila se tvrdě od Jacoba, věděla, že ho to stejně nebolelo a plavala. „Podvádíš!“ řval za ní pobaveně Jacob.

Plavala jak nerychleji mohla, ale stejně jí dohnal a předplaval. Věděla, že i kdyby neměla nic s rukou, tak by mu nestačila. Když dorazil ke skále, vyhoupl se na jeden kámen a sledoval Ness než tam doplavala. Když připlavala, dělal jako když si zívl a znuděně se na ni podíval.

Ness po něm stříkla vodu a probodla ho pohledem. Sklouzl z kamene a doplaval k ní. „Víš, že tě miluju?“ zeptal se jí oddaně.

„Vím a děkuju, taky tě mám ráda,“ škádlila ho. Lišácky se na ní podíval a začal jí líbat. Připadal si jako nějaký teenager z komedií, který se čerstvě zamiloval. Po krátkém polibku se odklonil. „Mám tě hodně ráda.“

Jacob se zasmál a začal ji znovu líbat, tentokrát vážněji, vášnivěji. Po dlouhém polibku se odvrátil. „Víš, že tě taky miluju?“ zašeptala a chtěla víc, hormony si s ní zase hrály. Najednou zvážněl, Nessie to poznala objala mu nohama pas a rukama krk. Nechtěla nic víc, jen ho cítit u sebe.

„Měli by jsme jít domů, začíná se stmívat,“ poznamenal Jake a všechen jeho život z jeho hlasu zmizel.

„Jaku,“ zašeptala prosebně.

„Škvrně, ukňouraný,“ prohodil pro sebe a spolu s ní na sobě plaval opatrně ke břehu.

Aniž by ji na břehu sundal ze zad, běžel Jacob s Ness domů. Noha ho už vůbec nebolela. Věděl, že se už konečně zahojila. Byli doma docela rychle.

Jacob si stáhnul Ness do náruče. Nechtěl, aby se dotknula země. Držel ji na jedné ruce a druhou otevřel dveře. Uvnitř se stále vznášela vůně po vonných svíčkách.

„Jaku můžeš mě pustit na zem.“ Žadonila Ness.

„Ani nápad mrně.“ Mrknul na ni a přitáhl si ji blíž a políbil na rty.

Ness se od něho odtáhla a tázavě si ho prohlížela od hlavy až k patě. „Neměli bychom se převléknout?“

Jacob se rozhlédl po louži, kterou pod sebou udělali. Společně se zasmáli. „Asi ano.“ Nesl si Ness do ložnice. Na prahu ji už konečně pustil na nohy.

„Nesundávej si ten šátek.“ Přikázal Jacob.

„Musím Jaku, je mokrý. Navíc, už to moc nebolí, myslím, že to bude za chvíli zahojené,“ dodala Ness.

„Tak si ho sundej, ale uvážu ti jiný.“

„Rozkaz,“ zasalutovala Nessie. Jacob se zasmál a začal jí ho opatrně sundávat. „V pohodě?“

„Jo.“

Převlékl jí ho přes hlavu a políbil jí ránu. Nessie musela zírat, poslední dobou těch polibků bylo moc. Buď ji zkoušel nebo začal pociťovat to co ona.

„Ness?“ zamával jí před obličejem. Zaostřila a Jacob se smál. „Chceš pomoct i z toho oblečení nebo to zvládneš sama?“ vtipkoval a šel si pro suché věci.

Chci, pomyslela si Ness a šla si také pro suché oblečení. Jacob do koupelny zalezl jako první, takže Ness nezbývalo než se převléknout v pokoji. Stáhnula ze sebe mokré věci a jelikož si nedošla pro ručník, musela použít jedno triko na usušení.

Nandala si spodní prádlo, ponožky a kalhoty, když Jacob vyšel z koupelny. Musel zůstat zírat, protože Nessie měla nahoře jenom podprsenku. Hrklo v ní a zčervenala. Jacob se proti své vůli musel usmát. Červenání na ní bylo nejkrásnější, tolik podobné Belle. Vzpamatoval se a přišel ke zkoprnělé Nessie. Sklonil se a políbil ji na obnažené rameno. „Jsi nádherná ..“ zašeptal.

„Teď mi řekni, že nechceš!“ zašeptala zadýchaně. Červenala a dech se jí zrychloval.

„Nechci, ale když ty tak krásně svádíš,“ zašeptal se naposledy jí políbil na krk. Odtáhl se a políbil ji na čelo, vypadal zase jako tázající otec, už vůbec neprojevoval touhu.

Vzal tričko Ness z ruky a a přetáhl jí ho přes hlavu. Opatrně jí dával rukávem poraněnou a ruku a našel nějaký šátek, aby jí to mohl obvázat.

„Nenávidím tě.“ řekla Ness a Jacob se smál.

„Nechceš jet nakupovat?“ zeptal se.

„Teda Alice, přeměňovat se umíš skvěle,“ ukázala palec nahoru.

„Potřebuju kalhoty.“ Ness se zasmála. „To jich nemáš dost?“

„Právě že ne.“ Jacob se natáhl na postel. „Poslední solidní jsem si roztrhnul včera.“ Nepatrně se usmál a velkou dlaní se natáhl po Nessi, která nestačila uhnout a už mu zase ležela na hrudi.

„Ale dnes už mají v Port Angels zavřeno.“ Zašeptala a nasávala jeho vůni. Uvelebila se vedle něho.

„Tak to máme do zítřka hodně času.“ Zasmál se Jacob a políbil Ness na čelo. „Co budeme dělat?“ Ta něho jen mrknula.

„Něco mě napadlo. Pustíme si film. Bude se ti líbit. Vsadím se, že jsi ho ještě neviděl.“ Natáhla se a čekala na další polibek. Samozřejmě ho dostala. Byl dlouhý a vášnivý.

„Zase tady?“

„Ne v obýváku.“ Jacob zaúpěl. „Vždyť jsem rozmazlený poloupír. Co by jsi pro mě neudělal?“ vylezla z postele a běžela do pokoje uvelebit se na gauči. Jacob odpojil přehrávač v ložnici a připojil ho ve vedlejším pokoji.

„Pořád to tahám jak kočka koťata.“ Lišácky mrkl po Ness. Tak mu poslala vzdušný polibek. „Chceš k tomu něco na zub? Nějaké lupínky nebo tyčinky?“

„Jaku…“ Jacob se posadil na gauč. Nemračil se, propletl svoje prsty s Nessiinymi. „To není jako jídlo takové. Je to spíš jako něco co není tak často…“ nevěděl jak to má lépe vysvětlit.

„Tak to přines…“ rezignovala Ness. Jacob se usmál a odešel do kuchyně. Společně se uvelebili na gauči a začali sledovat stejný film jako dnes ráno.

Jacob přinesl lupínky, většinu snědl sám, ale Nessie si vzala pokaždé, kdy to k ní přistrčil. Snědla to tedy jenom párkrát, jinak to hodila pod gauč, věděla, že si toho určitě časem všimne, ale časem.

Jacob se pod Nessie protáhl a šil sebou.

„Co se děje?“

„Jsem přeležený,“ přiznal se smíchem Jake a nechal Ness uniknout ze své náruče, aby se posadila. On si taky sedl, ale nechtěl, aby bylo Ness nepohodlně, tak si sedl na kraj a přitáhl si její hlavu do klína, aby mohla ležet.

„Tak v kolik zítra vyrazíme?“ ptal se Jacob.

„Hned jak se vzbudíme?“ odpověděla otázkou Ness.

„Tak jo.“ souhlasil Jacob.

„Už bych potřebovala nový šatník,“ postěžovala si Nessie.

„Musí koupit jenom to, co nutně potřebujeme. Už nežiješ u boháčů, nýbrž u chudého psa, poloupíre.“

„Víš, že můžu říct našim.“

„Myslíš, že budu prosit Bellu nebo Edwarda o peníze?“ zeptal se hádavě Jacob. V tomhle bylo těžké žít s Ness, byla zvyklá na komfort a toho se jí tady zrovna nedostávalo. Ale od Edwarda nebo Belly by si peníze nemohl vzít, připadal by si ponížen. I když byla pravda, že musel pracovat, protože domek taky nebyl zadarmo.

„Jen říkám další alternativu,“ odpověděla stejným tónem Nessie.

„A já jí odmítám,“ ukončil debatu Jacob.

Opět se začali dívat na film, ale v hlavě jim probíhali svoje vlastní rozhovory.

Na konci filmu se Jacob zvedl a položil Ness na místo, kde seděl. „Jdu se vysprchovat, ty zatím ukliď to, co jsi naházela pod gauč. Ano, princezno?“

Nessie ho propálila pohledem, neustále jí připomínal, jak je rozmazlená.

„Nebo to mám uklidit já, veličenstvo?“ zeptal se s úsměvem a získal ještě horší pohled. Radši se zdekoval do koupelny. Ness si chvilku mumlala pro sebe a pak to jídlo naházela do koše. Vypnula televizi a douklidila kuchyň zrovna, když klaply dveře od koupelny. V ložnici si vzala tričko se šortkami a Jakovi nevěnovala ani jeden pohled, ten se jen tiše pochechtával.

V koupelně byla hotová hned, vzala si ty krátké šortky, aby ho provokovala. On si z ní dělal srandu, ona ho bude dál zkoušet.

Vyšla z koupelny, ale nestihla obejít postel na svou půlku, Jacob jí chytl a stáhnul do postele. Vzal jí do náruče jako normálně spávali. „Víš, kdo se takhle chová? Rozmazlený děti,“ smál se dál a slyšel, jak Nessie dýchá zrychleně a zhluboka, jako by se chystala vybuchnout. Jake se rozesmál ještě více, ale dodal něžně: „Bože. Je možný, aby někdo miloval někoho jako já tebe?“

Nessie rozběhlo srdce a musela se usmát. „Jo, já tebe miluju stejně.“

„To není možné,“ odporoval, ale Nessie přiložila svou ruku na jeho tvář a ukázala mu, jak moc se mílí. Netrvalo dlouho a usnuli s úsměvy na tváři.

Jako první se probudila Ness. Vykroutila se Jacobovi a potichu se vytratila do kuchyně, že mu přichystá snídani. Po cestě si mnula ospalé oči a zívala na celé kolo. Okny už bohužel nesvítilo do domku sluníčko jako včera. Škoda. Povzdychla si Ness.

Kuchyň stála před ní jako jáma lvová, která po ní chňapá a chce jí sežrat. Nejraději by se hned teď sebrala a šla na lov, ale to by Jacob strašně zuřil. Z poličky vytáhla pánvičku. Položila ji na sporák. V ledničce našla vajíčka a olej. Míchaná vajíčka. Tohle jídlo uměla nejlépe. Bylo to jediné jídlo, které uměla vařit, protože v rodině nejlépe vařila babička Esme. Jenže tak byla taky ráda, když k nim přišli na návštěvu. Měla komu vařit.

Za deset minut se domem začal linout pro Ness neskutečný zápach smažených vajíček. Pro Jacoba to však bal balzám pro chuťové buňky co ho vytáhly z postele. Vyšel z ložnice jen v trenýrkách. Protahoval se a zýval. Vesele koukal na Ness jak se snaží rozhodit jídlo z pánvičky na dvě porce. S pobaveným úsměvem si sedl za stůl a čekal co bude. Vždycky vypadala roztomile, když se snažila vařit. Moc jí to teda nešlo.

Ness donesla na stůl dvě sklenice. Vodu a juice. Plnější talíř strčila Jacobovi. Ten byl zticha. Uznal, že vůbec si vůbec něco nandala.

„Dobrou chuť.“ Jake se nahnul přes stůl a políbil Ness. „Děkuju a nemrač se tolik.“

Znechuceně si měřila jídlo, ale nakonec snědla celý svůj talíř, i když toho měla nandaného jen trošku. Jake se nechutně cpal jako by nejedl nic několik dnů. Znechuceně na něj zírala.

Všiml si toho: „A já se mám při lovu tvářit lépe?“

„To je něco jiného.“

„Protože lov je nechutnější? To máš pravdu,“ přisvědčil Jacob.

„Jdu se nachystat,“ zmizela radši Ness z bojového území. Jacob si povzdychl a dojedl. Vyrazil za Ness, ta se právě oblékala. Nevšímal si toho, že si opět teprve obléká košili a sám na sebe natáhl nějaké oblečení, které mu přišlo pod ruku.

„Připravená?“ zeptal se.

Ness kývla a chtěla projít kolem něj, ale chytil jí do náruče. „Tohle tě musím odnaučit.“

„Jestli se ti nelíbí, jaká jsem ...“ začala se hádat.

„Máš v sobě příliš z otce,“ poznamenal a umlčel ji polibkem, kterému podlehla i její nálada.

„Z Edwarda? Proto mě tady všichni nenávidí.“

„Nikdo tady proti tobě nic nemá,“ řekl a Ness se smutně zasmála. „Můžeme se přestěhovat, jestli chceš.

„Kam?“

„Kam budeš jen chtít. Kanada, Seattle, Montana, New York, Los Angeles,“ při posledním zmíněném se zašklebil, to se mu zrovna moc nelíbilo.

„Proč bys to dělal?“ zeptala se zmateně Ness.

„Protože tě miluju a hlavní je, abys byla šťastná,“ řekl a přejel jí rty po čelisti.

„Ale ty nebudeš šťastný, Jaku.“ Nessie už nezněla jako dítě, mluvila děsivě vážně. „Nemůžeš nechat šťastnou jenom mě i ty musíš být šťastný.“

„Já jsem šťastný, pokud jsi ty šťastná.“ Věnoval ji malý letmý polibek a pustil jí. „Ta tvoje dospělost mě děsí,“ zasmál se.

Ness se usmála a vyrazila ven. Jacob šel za ní, zamkl a sedl si za volant.

Cesta do Port Angeles trvala poměrně dlouho. Stařičký Rabit trochu zlobil, ale těm dvěma to bylo jedno. Užívali si to. Jacob sešlápl plyn a vytáhl to na osmdesát kilometrů.

„Už jsem doma skoro týden Ness.“ Začal opatrně a mrknul na svoji vyvolenou.

„No a?“ nechápala o čem Jacob mluví. Trochu se ošil. „Vzal jsem si dovolenou, ale už bych se měl vrátit lásko.“ Udělal na Ness psí oči, ta smutně sklopila oči a začala žmoulat bundu.

„Hm, ten týden byl těžký, ale také krásný.“ Zvedla k Jacobovi hlavu a usmála se. „Tak si ty společné nákupy musíme pořádně užít.“

„To máš pravdu.“ Přisvědčil Jacob a nepřestával se usmívat.

Za půl hodiny dorazili do Port Angele. Zastavili na parkovišti před obchodním domem, kam Nessi byla koupit to prádlo, které zapříčilo většinu jejích problémů. Dnes si však slíbila, že vybere Jakovi nějaké kalhoty a sobě nějaké trička. V domě vytáhla ze železných zásob nějaké peníze co dostala do Belly a Edwarda, ale o nichž nevěděl Jake. Zlobil by se. Pracoval, ale nebylo to tolik peněz kolik měli Cullenovi. Ness věděla, že se snaží, ale také si byla vědoma toho, že je zvyklá na komfort a od té doby co bydlí s Jacobem to není lehké. Většina peněz padla za jídlo. Musela se nad tím pousmát. Samotné by jí stačilo chodit na lov.

„Tak kam půjdeme nejdřív Ness? Nemáš hlad?“

„Jaku…“ zakňourala Nessi.

„Jasně já vím.“ Odsekl Jacob. „Prvně se půjdeme podívat po těch obchodech a po tom se můžeme stavit na jídlo.“ Ness neochotně přikývla a společně vlezli do prvního obchodu s oblečením.

„Nic drahého ano?“ kázal Jacob a Nessie se musela smát. Občas mluvil tak stařecky, že si vedle něj doopravdy připadala jako dítě.

„Ano, tati,“ smála se.

„Jen to ne!“ vyhrkl Jacob a smál se s Nessie. Ness si stoupla na špičky a měla štěstí, že byl Jacob trošku sehnutý, aby mu dosáhnula rty na krk. Odtáhla se a šla k dámské módě, ale Jacob jí chytl za ruku.Tázavě se na něj otočila. „O tomhle si budeme muset promluvit. Poslední dobou si strašně dovoluješ, mrně,“ řekl kázavě.

„Musíš si mě vychovat,“ vyplázla na něj jazyk a šla, kam měla namířeno.

Jacob popadl pár kalhot a šel do kabinky. Bylo mu jedno, jaké jsou, jenom aby mu sedly. Sotva zavřel dveře kabinky, vlétla tam Nessie. S nevěřícím pohledem jí pozoroval. „Ty si koleduješ, škvrně.“

Nessie se rebelsky usmála a přitiskla se k němu a začala ho líbat. „Ty si vážně koleduješ,“ zašeptal v polibku. Jake nemohl odolat, nedokázal se odtrhnout, už to nebyla ta malá holčička.

Někdo zaklepal na dveře kabinky. „Obsazeno,“ křikla Nessie a zase se věnovala Jacobovým rtům.

„Vážně?“ zeptal se napružený nakvašený hlas.

„Ale ne,“ zašeptala Nessie a opřela se čelem o Jakovo rameno.

„Ale ano,“ řekl Edward snad ještě ostřejším hlasem.

Se sklopenými hlavami vyšli z kabinky a teprve pak vzhlédli. Slovo naštvaný nevystihovalo Edwardův pohled ani zdaleka. Alice za ním stála a neměla žádný výraz, i když se možná trošku usmála na Ness.

„Jdeš s námi, Renesmee!“ rozkázal Edward a díval se na Jacoba, jako by po něm chtěl každou sekundou skočit.

„Nejdu,“ konstatovala Ness klidně, ale bála se ho.

„O tom nebudu diskutovat!“ řekl nebezpečně Edward. Nessie za sebou našla ruku Jaka a stiskla ji. Bála se ho, nebyla tady Bella, neměl ho kdo klidnit.

„Myslíš, že kdyby tady byla Bella, tak by zabránila, abych tě odvedl? Ani náhodou,“ zasyčel Ness přímo do obličeje.

„Tati,“ napomínala ho nešťastně Ness. Mohla by mu to ukázat ve svých myšlenkách, ale radši mu položila ruku na tvář. Jeho naštvaný výraz vyměnil lítostivý. „Ness,..“ zašeptal. „Já vím, jak ho miluješ a jak on miluje tebe, ale to je ten problém.“

„Tati. Jacob by mi nic neudělal!“ snažila se ho přesvědčit Ness.

Edward švihl po Jacobovi nenávistným pohledem a vrátil se s něžným výrazem k Ness.

„Jsi pořád víc jako tvoje matka,“ povzdychl si poraženecky. „Té se také každý snažil vštípit, aby utekla, ale ona přesto zůstala.“

Ness výskla a políbila ho na tvář. Několik prodavaček se po té bohy připomínající skupině otočilo. Očima vyseli jenom na Edwardovi. Ten jen kroutil očima nad jejich myšlenkami, které se točili kolem toho zadali to je jeho sestra nebo přítelkyně, protože přeslechli oslovení tati.

„Mohla by ses více ukazovat doma Nessi. Belle se stýská. Celé rodině se stýská.“ Edward svoji dceru láskyplně objal. Jacob ho nepřestával sledovat. „Teď když budeš bývat doma sama.“

„Tati on se o mě tím stará!“ Ness snažila vykroutit z otcova sevření, její hlas byl smutný.

„Máš u něj všechno co by jsi měla u nás?“ nedal se odbýt Edward.

„Tati!“ vykřikla rozzlobeně. Edward ji pustil.

„Ness,“ Alice stála přímo za Edwardem, ale nemohla vědět ani tušit co přijde.

„Tati tobě taky vyčítali, že miluješ maminku, ale nevzdal ses jí, tak proč to chceš po mě? Já se Jacoba nikdy nevzdám. Nikdy. A bydlím u něj, abych dospěla, abych se trochu osamostatnila. Nebyla závislá na rodičích. Na jejich penězích,“ vytáhla z kapsy peníze co dostala od Belly a strčila je překvapenému Edwardovi do ruky. „Nechci být na Vás závislá, chci být samostatná, budu pomáhat Jacobovi i za cenu toho, že bych měla pracovat.“ Ness hleděla na Edwarda a myslela to naprosto vážně. Jeho pohled ztvrdnul jak četl její myšlenky, plné sebejistoty. Už to nebyla jeho malá holčička. Už ne.

„Ness to nemusíš.“ Začal pomalu Edward.

„Musím tati.“ Odpověděla klidně Ness. Najednou jako by se v ní něco zlomilo. Věděla, že si musí jít tvrdě za svým a otce se nesmí bát. Vzala Jacoba za ruku, odložila kalhoty, které celou dobu držel, na první polici co uviděla a už odcházela z obchodu. Byla vzteky bez sebe. Nenechá si nic nařizovat už ne. Jacobovi chvíli trvalo vstřebat jejich hádku.

„Nedělej to,“ ozval se smutným hlasem Jacob před obchodem.

„Co nemám dělat?“ ptala se Nessie a táhla ho dál od toho krámu.

„Nehádej se s nima kvůli mně. Nehádej se s nima vůbec. Milují tě,“ odpověděl jí smutně Jacob a zastavil se, neměla možnost ho utáhnout.

„Chtějí, abych se vrátila k nim. O to jediné jim jde, chceš to?“ otočila se na něj odvážně Ness.

„Samozřejmě že ne, ale vím, že v tomhle to není. Dospíváš a bojíš se toho. Ničím si nejsi jistá a snažíš se jiné přesvědčit o opaku,“ odpověděl jí klidně.

Ness se ihned naštvala, všechno přetočil a vypadalo to, že je na jejich straně. Zpochybňoval všechno, o co se pokoušela.

„Jacobe,“ vyslovila jeho jméno pomalu a zřetelně. „Já mám všechno promyšlený! Chci být s tebou a o to jediné mi jde. Nechci se s nimi hádat, ale pořád se mnou zachází jako s děckem, které neví, co chce, ale já to vím! Chci tebe, jenom tebe.“ Jacob se na ní díval překvapeně. Už to nebyla malá holčička. Doopravdy věděla, co přesně chce. Podcenil ji, stejně tak ostatní. Fascinovaně se usmál a políbil ji na tvář.

„Ty mi dáváš zabrat. A Edwardovi určitě taky. Pokud by mohli upíři zcvokařit, určitě už by byl v blázinci.“ Zasmáli se spolu. „Hádám, že tady ještě je. Měli by jsme zmizet.“

Ness se smíchem přikývla a mizeli dál. Nakonec nakoupili jinde a Edwarda už nezahlédli.

Domů se vraceli po poledni, Ness spokojeně odpočívala na Jacobově rameni. Najednou se napřímila.

„Děje se něco?“ zeptal se znepokojeně Jacob.

„Měla bych si najít práci,“ odpověděla zamyšleně Ness a přemýšlela, co by měla dělat.

Jacob se rozesmál. „Cože?“

„Očividně to sám neutáhneš. Pomůžu.“

Jacob se ještě více rozesmál, Nessi se urazila a šťouchla ho do ramene. Trošku se uklidnil, ale pořád se pochechtával. „A co budeš dělat?“

„Nevím. Ale něco se určitě najde.“

Jacob se snažil zastřít smích, ale moc se mu to nevedlo. Rozmazlená poloupírka v práci. Navíc vypadající na sedmnáct.

Nessie ho přestala všímat a přemýšlela, co by mohla dělat.

Autor: Nikol18 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cresco - 5.kapitola: