Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bylo nebylo...?! 2 10. kapitola

26.02.2010 (07:15) • Karcza • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2288×

kapitola desátá

Jacob a jiné pohromy

BELLA

„Nemohla jsem stále uvěřit tomu, že je zpátky… Bylo to, hmm neuvěřitelné?!“ Seděla jsem vedle něj v jeho autíčku a držela ho za ruku a dívala se mu do tváře. On se zase díval na mě. Jen občas periferním zrakem zkontroloval jestli jede správně. Bylo toho tolik, co jsem chtěla říct, ale přesto jsem mlčela.

Dojeli jsme někam daleko za Salem vystoupili jsme a běželi hluboko do lesa. Tam jsem se k němu otočila, pohladila jsem ho po tváři a pak mu vlepila facku. Co si jako o sobě myslí, že se jen tak ukáže po dvaceti letech a… a… co? Byl tu Edward, já a Jake.

Měla jsem v tom docela maglajz, věděla jsem, že něco málo k Edwardovi cítím, a že něco málo cítí on ke mně, byly to takové nevinné narážky, ale přeci… Nedokázala jsem nad tím přemýšlet, Jake je tady a já ho mlátím. Doufám, že ho to aspoň bolelo… To se ze mě ozývala ta sadomasochistická část, ta druhá, ta „dobrá“ chtěla k němu jít a obejmout ho a už ho nikdy nepustit…

„To jsem si asi zasloužil?“ ozval se po chvíli.

Zarputile jsem mlčela a čekala jsem, na co, to sama nevím.

„Bello, já se ti moc omlouvám. Potřeboval jsem čas na rozmyšlenou, ale teď už vím co chci, chci být s tebou. Navždy. proto jsem se vrátil. Pojď odejdeme budeme žít znovu spolu, navždy." Co to říkal? Pomalu se ke mně přibližoval a hladil mě po hřbetu ruky. Vítr mi čechral vlasy a já stála jako trotl a hloupě se na něj koukala.

„Jacobe…“ vydechla jsem potichu. Stulila jsem se mu v náručí a přemýšlela jsem. Když mi přišla sms-ka.

„Bello, snad jsi dostala mojí sms, prosím vrať se co nejdřív domů je problém s Edwardem. Alice.“

Na dnešní den bylo těch zpráv už nějak moc, ne?

„Jaku, já nevím, ale teď se musíme vrátit zpátky ke Cullenům.“

„Dobrá.“ Rychle jsme se rozběhli k autu a on mi galantně otevřel dveře.

EDWARD

Byl jsem totálně nas*** štvaný. Nějakej týpek se ukáže po „Bůh ví jaké“ době a čeká jako co?

Ale proč jsem byl vlastně naštvaný? Začalo to být zlé nevyznal jsem se ve svých vlastních pocitech. No nebudu tu překážet, odjedu na pár dní, měsíců, let někam jinam. Rozhodl jsem se a šel si zabalit prvních pár věcí, když mě zastavila.

„Co si myslíš, že děláš Edwarde?“ Byla to Bella. Zajímalo by mě kde se tady najednou vzala? A kde má toho svého Donchuána, Jacoba. Jméno jak pro homosexuála.

„No, co si myslíš, že děláš ty, Bello? Bello, já tě mám rád, hodně tě mám rád, víc než sestru, ale to už víš, že? A tohle mě ubíjí, ta tvoje laskavost, tvoje přetvářka, že jsi někdo jiný i když nejsi… Prostě tě jen nechápu, proč?“

„Edwarde, tohle je jen špatné načasování. Jake, ty, všichni mám z toho prostě v hlavě zmatek…“

„Proč jsi tady, Alice viď, viděla mě odcházet, ale proč by tě to mělo zajímat? Leda že bych ti nebyl tak lhostejný jak se tváříš.“ Chápal jsem jí, po dlouhé době jsem jí chápal… Ona ke mně něco cítí, možná to není tak silné jako já k ní, ale něco tam bude. Musím jí dát čas si to promyslet.

„Bello, víš já tě taky miluji, ale dokud si nerozmyslíš koho chceš, tak ti nebudu bránit.“ V očích jsem jí viděl strach, pochopení, lásku a ještě něco asi zvrácenost?

BELLA

Tohle bylo těžké, on to o mně věděl, jak o mně mohl něco vědět, když jsem to nevěděla ani já sama? Neklam samu sebe Bells, má pravdu, jo má pravdu, uvědomila jsem si to, něco tady bude a Jake je minulost, nikdy to nemohlo fungovat, miluju… Ne přestaň myslet, stává se ze mě schizofrenik. Stála jsem u Edwarda v pokoji a pomalu si uvědomovala, že odešel a mě nechal samotnou.

Šla jsem k sobě do pokoje a tam na posteli seděl Jake a díval se na mě pohledem zbožného uctívání.

„Tak co Bell, odejdeme nebo co? Chceš zůstat? Zůstaneme hlavně když budeme spolu, navždy.“ Hezká vize Jaku, ale trochu nám v tom překáží někdo třetí, ty… Jo je ode mě ošklivé si myslet tohle, ale co mám dělat?

„Jaku, mohl by si, prosím mě dneska nechat o samotě, já…“

„No to by nešlo Bell, Rose je úžasná upírka, děláme mejdan dole u bazénu. Carl s Esmé mají dost svých pubertálních dětí tak šli vyzkoušet hausbót, spíš se snaží zachránit zdravý rozum a myslím, že rádi si užijí trochu soukromí…

„Jaku, prosím chápu, dál to rozvíjet vážně nemusíš.“  Vážně ze mně nemusí dělat blbečka. Takže Rose a úžasná? Moc mi tohle slovní spojení dohromady nešlo, ale co každý máme jiný názor… Tak mejdan, hmm zajímavé, pochybuji, že se bude popíjet alkohol nebo brát extáze. Vlastně jsem ještě na upířím večírku nebyla, nemůžu počítat těch pár let ve Volteře, jasně pořádali tam ehm plesy, ale já většinou nebyla zvaná a nebo jsem nebyla ve stavu… Těšila jsem se? Ani nevím, jaký vůbec může být mejdlo v sedmi lidech? No třeba se nechám překvapit.

„Dobře Jaku, já přijdu, ale potřebuju si nejdříve promluvit s Alicí.“

„Už se těším Bells.“ Usmál se na mě a chtěl mě políbit na tvář, nechala jsem se a pak ho vypakovala.

„Alice!“ zavolala jsem do prostoru a nervózně postávala před tou ošklivou místností, čili šatnou.

„Ano Bello, co potřebuješ?“ Potutelně se na mě usmívala, bylo mi jasné, že si mě vychutnává.

„Potřebuju pomoct.“ Kysele jsem se na ní zasmála, a otevřela dveře. „Co si mám vzít na sebe, mírni se jasné. Nehodlám vypadat jako kurva."

„Bello ten tvůj slovník, jako by někdo, koho oblíkám já, vypadal jako placená společnice,“ zavrčela na mě a pak se ponořila do útrob mého šatníku. Strávila tam snad půl hodiny, než konečně našla něco co se jí zamlouvalo. První po mě hodila modré bikiny. Nechápavě jsem je chytla a s hrůzou v očích jsem si je prohlížela, vůbec jsem si nepamatovala, že bych je měla. Obsahovaly asi tolik látky, jako když si silnější stužku obmotáte čtyřikrát kolem zápěstí.

„To nemyslíš vážně!“ rozzuřeně jsem natáhla ruku s plavkami a odmítavě vrtěla hlavou.

„TOHLE si v životě na sebe nevezmu.“

„No tak Bello, já mám podobné akorát růžové a Rose taky, ale červené.“ Upřela na mě svoje psí oči a začala mě hypnotizovat.

„Ne-e.“ Snažila jsem se o slabý protest.

„Bell nekaž partu, koukej.“ Otočila spodní díl, skvěl se tam nápis „KISS“.

„Já tam mám napsáno „MY“ a Rose „ASK.“¹ To už jsem se neudržela a dostala záchvat smíchu, jak trefné.

„Dobře já do toho s vámi půjdu.“ Stejnak jsem se nehodlala svlékat, ale Bell sama tomu nevěříš! Dobrá, začíná to být zlé, povídám si sama se sebou, moje druhé já dává zase na jevo svojí přítomnost. Schizofreniku.

„Bell, posloucháš mě!“ Alice si mě naštvaně měřila.

„No jasně,“ zamumlala jsem nepřesvědčivě.

„Fakt, tak schválně co jsem právě říkala?“

„No, nadávala si jak Jasperovi smrdí nohy (může upír vůbec smrdět, teda jako ne nějaký nomád možná, ale… nebudu to dál raději rozvíjet)?“ Jasně vtípky, na to mě užije. Alice po mě šlehla napůl naštvaným a napůl pobaveným pohledem.

„Těsně vedle, říkala jsem jak se ti budou k těm plavkám hodit tyhle krásné šaty.“ A začala mi před očima mávat kouskem látky, vydedukovala jsem z toho, že to jsou šaty, akorát k nim zapomněly přišít asi tak půl metru látky.

„Alice tohle si na sebe nikdy nevezmu!“ Tentokrát jsem se snažila znít přesvědčivě, ale Alice se jen zvonivě zasmála.

„Myslíš to úplně stejně jako s těma bikinami?“

„Budu hádat, s Rose budete mít úplně stejné a na zádech je napsáno: Rape me my friend?“² Sarkasmus? Ano a tvrdě! Dobrá, vykrádám Nirvanu, ale jen trochu.

„Ne je tam napsáno „SEX ON THE BEACH“³ a ty dostaneš tu část se sex.“

„Vážně?“

„Ne.“

„Škoda, už jsem se pomalu začala těšit.“ Ironie.

„No jestli chceš, můžu to tam přišít.“ Hmm znělo to i přesvědčivě.

„Myslím, že se bez toho obejdu.“

„Konec, Bello o tomhle se s tebou nehodlám dál hádat, musím se jít převléct, za pět minut u bazénu a opovaž si vzít na sebe něco jiného. Jestli nechceš abych udělala scénu.“

„Dobrá, dobrá,“ zamumlala jsem mrzutě. Tuhle bitvu jsem prohrála, ale příště… Příště? Pokud bude nějaké příště, no tak ji prohraji znova.

Rychle jsem na sebe hodila plavky a šaty. No nebylo to tak špatné. Plavky sice zakrývaly jen to nejnutnější a šaty začínaly těsně nad prsy a končily těsné pod zadkem, ale byla jsem kočka. Jak jsem nad tím přemýšlela, tak proč si z nich vlastně nevystřelit. Začala jsem se soustředit a vzala na sebe podobu Edwarda. Ty šaty mi byly sice trochu těsné a ehm plavky zrovna ne ideální, ale chvíli to vydržím.

(Pozn. Aztora:Vysvětlivky=¹Polib mi zadek

²Znásilni mě můj příteli

³Sex na pláži

Autor: Karcza (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bylo nebylo...?! 2 10. kapitola: