Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budu tvoje smrt - 9. kapitola

votrull


Budu tvoje smrt - 9. kapitolaDalší je zde!

Edit: Článek neprošel korekcí.

 

„Než začneš mluvit ptám se, má být tento rozhovor veřejný i pro ostatní členy tvé rodiny? Nebo ne?“ zeptala jsem se první, když jsem vstoupila do jeho pracovny. Raději už jsem se ani nezastavovala nad tím, kolik má knih.

„Myslím, že bude lepší, když tento rozhovor zůstane mezi námi,“ řekl a já kývla. Na vteřinu jsem se soustředila a natáhla po místnosti fyzický štít, aby ostatní upíři v domě nic neslyšeli a hned po té i psychický, kvůli Edwarda a Alice.

 

„Fajn, proč jsi se mnou chtěl mluvit?“ zeptala se a zhluboka se mu podívala do očí.

„Asi bych měl říct, že tě rád vidím, ale to bych lhal…“ řekl a já ho přerušila.

„Vděčíš mi za svůj život,“ namítla jsem.

„Ano, ale chceš mi vzít syna,“ řekl a lehce se zamračil.

„Ano, to chci. Máš snad něco proti?“ zeptala jsem se a tázavě přivřela oči.

 

„Já vím, že přišel jeho čas. Prosím, nedělej to,“ prosil.

„Nemůžu, přišel jeho čas a to se změnit nedá,“ jsem a záporně krotila hlavou.

„V roce 1911 se to dalo změnit. Nechala jsi mě žít. Tak proč nemůžeš nechat žít Edwarda. V čem jsem tolik jiný, že mě si nechala na živu, jestli se to tak dá nazvat, a jeho nemůžeš?“ ptal se…

 

Ano, rok 1911, moc dobře si na něj pamatuji, až příliš dobře.

 

Ještě jsem se letmo podívala na toho chlapa, který ležel na zemi přede mnou. Chudák, zemřel strachy… Zavřela jsem oči a snažila se vycítit dalšího šťastlivce, který dnes přijde o život.

„Upír? No, to bude ještě zajímavé,“ zasmála jsem se, zbavila se hmotného těla a bezmyšlenkovitě se přenesla k upíru Carlisleu Cullenevi. A objevila jsem v… nemocnici? Co dělá upír v nemocnici, kde je krev? Že by vysával nebohé pacienty? To by bylo zvrhlé.

A nechutné, co kdyby v té krvi bylo něco… no, fuj.

 

Když se mi povedlo vrátit se do reality, rozhlédla jsem se po místnosti a uviděla ho.

Musela jsem uznat, že byl krásný… ostatně jako všichni upíři. Trochu mě zarazilo to, co jsem viděla.

On byl doktor? Proč mě to vlastně překvapuje, že? Já jsem Smrt, vím o něm vše. Ošetřoval ženu, která vypadala jen o rok mladší než on. Ano, Esme Platt, škoda, že zemře po skoku z útesu.

„Děkuji, pane doktore. Nashledanou,“ špitala tiše a již se zaschlou sádrou na noze a o berlích odcházela.

„Nashledanou slečno,“ odvětil a posadil se na svou židli. Pak jsem se zviditelnila, ale nebrala jsem si hmotné tělo. Když zjistí, že zemře… no, mohl by bát trochu agresivní.

 

„Carlisle,“ začala jsem zvolna, nebylo by pro mě dobré, kdy začal křičet nebo něco podobného.

„K-kdo jste a kde jste se zde vzala?“ koktal trochu zaraženě.

„Proč to děláš Carlisle? Proč se takto trápíš. Proč se nepodáš své přirozenosti?“ ptala jsem se tajemným hlasem.

„Kdo jsi? Nejsi člověk, ale ani upír,“ ptal se již klidně. Letmo jsem se prohlédla… černá sukně až na zem, černý korzet a kostěný kříž na krku… To už jsem opravdu upadla tolik do zapomnění?Natáhla jsem před sebe ruce a pustila se do vytváření iluze. Černý dým, který postupně nabýval tvaru. Po dvou vteřinách už zde byla má milovaná kosa. Už jsem dlouho nikoho nezabila pravou kosou…

„Věřím, že to už dávno víš… Co bys řekl, že jsem?“ optala jsem se a přivřela oči.

„Smrt.“

„Ano, jsem Smrt… Pro přátele Isabella,“ zazubila jsem se na něj a tleskla rukama… Ágnes byla pryč, bude mi chybět.

„Co se mnou uděláš?“ tolik otázek… přitom jsou ty odpovědi tak jasné.

„Jsem Smrt, co bys řekl, že dělám s bytostmi, které navštívím. Dám ti nápovědu, na polední čaj je určitě nepozvu,“ zašeptala jsem s úsměvem.

„Zabít upíra je těžké,“ podotkl.

 

„Já jsem Smrt, můžu vše,“ řekla jsem a Carlisle svěsil hlavu.

„Za to, že neděláš potíže, můžeš vyslovit jedno přání před tvým koncem,“ řekla jsem poměrně milým hlasem.

„Ta dívka, Esme. Dopřej jí dlouhý život,“ kdybych měla srdce, tak se mi právě zastaví.

„Něco tak… nesobeckého,“zašeptala jsem. Tohle byla první bytost, která si přála něco takového. Dobro, pro někoho cizího, téměř neznámého.

„Nechápu to. Všichni do jednoho si přáli život pro sebe, ale ty… jsi jiný a to nemyslím tvou podstatu, kterou popíráš. Probudil jsi ve mně… soucit, první pocit po tolika letech,“ šeptala jsem a kroutila hlavou.

 

„Není to pro mě jednoduché, ale já, nechám tě naživu,“ šeptala jsem. Ale život za život, mnoho zemře místo něj. Moc dobře jsem znala jeho přátele, hlavně Aro měl velmi mocnou schopnost. Udělala jsem ještě pár opatření…

„Sbohem, Carlisle. Užívej života, dokut můžeš,“ zašeptala jsem a vytratila se.

 

Nervózně jsem si skousla spodní ret a pohlédla na Carlisle.

„Carlisle, nemáš ani tušení, jak mi to ztěžuješ,“ šeptala jsem.

„Jen mi řekni proč já žiji a on nemůže,“ žádal.

„Ty jsi byl zvláštní. Lišil ses. Byl jsi první vegetarián, kterého jsem potkala a ještě k tomu doktor. A když sis přál dobro pro tvou manželku… Byl jsi neobyčejný. Ale Edward, on není ničím vyjmečný.“

„Prosím,“ šeptal opět s nadějí v očích.

„Carlisle, když jsem tě nechala žít, nebylo to jednoduché. Musela jsem tvůj život nahradit jiným, několika jinými. Kdybych ti vyhověla, co by bylo dál? Co bys dělal, až bych si za sedmdesát let přišla pro Emmetta, za třicet pro Jaspera, za třicet dva pro Alice a rok po té pro Rosalii. Co bys dělal? Zase bys žádal? Ptal se, proč ty a Edward žijete a oni nemůžou? Co bys dělal, až bych si za rok přišla pro tvojí Esme?“ už nebyl schopen slova.

„Byl jsi první a zároveň poslední výjimka, které jsem se kdy dopustila. Omlouvám se a říkám ne. Edward zemře ještě dnes, pak se setkáme až za rok. Je mi to… líto. Byl jsi můj oblíbený upír.“

 




<< Shrnutí >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Budu tvoje smrt - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!