Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Anděl s duší ďábla - Prolog + 1. kapitola

Tl2


Anděl s duší ďábla - Prolog + 1. kapitolaTak máte tady prolog a první kapitolku k mé nové povídce. Je to moje první povídka tak na mě buďte trochu hodní a nechejte mi nějaký komentík.

Anděl s duší ďábla

Prolog

 

V dávných dobách byl v Evropě, přesněji v jedné vesnici ve Švédsku, jeden kmen, ve kterém se narodila malá holčička tmavší pleti. Starší kmene obvinili matku holčičky z cizoložství. I přes to, že matka přísahala v opak, lid ji svrhl ze skály. Dítě mělo být podle zákonů také zavražděno. Holčička ale všechny učarovala. Jakmile se jí totiž někdo dotýkal, neměl potřebu ji nějak ublížit. Doslova si je omotala kolem svého baculatého prstíčku.

 

Otec se novorozené holčičky zřekl. Nikdo ji domů nechtěl. Všichni se báli rozdílů.

 

Tehdy přišel do vesnice mladík, který doposud žil v lese. Poustevník se holčičky ujal. Vzal ji do své chaty v hlubokém lese, kde ji vychovával jako svou vlastní. Isabellka, jak ji mladík pojmenoval, byla zvláštní, stejně jako on. Jeho děd totiž předpověděl, že se narodí a může se stát jednou z nejmocnějších bytostí vůbec.

 

Jak Bella rostla, rostla s ní i její síla. Postupně se dozvídala celou pravdu o jejích pravých rodičích a o jejím poslání. Byla dobře vychovaná a tak to vše brala s klidem. Každý den však chodila k jednomu potůčku v lese, kterému svěřovala všechna svá trápení. Co ale nevěděla, bylo to, že potůček není jediný, kdo její naříkání slyší.

 

V jejích osmnácti letech se jí stala další zvláštnost.

 

„Jako by jich nebylo dost,“ říkala si.

 

Poprvé okusila to, na co ji Tom, její otec a přítel, připravoval.

 

 

1. Kapitola

 Samův pohled

Starší mě dnes informovali, že se k nám má do La Push přistěhovat nějaká nová dívka. Mám jí tu uvítat. Vůbec se mi nechce, radši bych byl s mojí Emily. Ano mojí. Jsem rád, že Leah ten rozchod vzala dobře, i když jsem ji nemohl vysvětlit, že do Emily jsem se otiskl. No jo ty vlčí věci.

 

Jsem totiž vlkodlak, i když přesnější název pro moji rasu by byl spíš měnič. Stalo se mi to ani ne před měsícem, když se do Forks přistěhovaly ty pijavice. Cullenovi. Jo, sice tvrdí, že se živí jen zvířecí krví, proto jsme s nimi obnovili smlouvu o území, ale upír je a vždy bude pořád jen upír. Nenávidím je, to kvůli nim jsem se stal přerostlým psem! Má to ale i své výhody. Třeba rychlost. Neznám nic co by se vyrovnalo pocitu, když mi vítr v běhu cuchá srst. Nevýhody? Nesmíte uklouznout. Pořád se musíte ovládat.

 

Isabelin pohled

Zase se musím stěhovat. Hloupá existence. Pro co mám žít? Kdo by stál o věčný život bez cíle? Nikdo. A přece nás tu tolik s podobným prokletím chodí.

 

Pro dalších pár let jsem si vybrala jeden baráček v La Push ve státě Washington. Tohle místečko oplývá legendami o kmeni, který dokázal odpojit svou duši od těla a převzít na sebe podobu vlků. Uvidíme, jestli je to jen další pověra. Doufám, že je. Nechci mít s tímhle nic společného. Je to už dávno co jsem kvůli své podstatě ztratila jediného přítele, který za mnou vždy stál. Chci jenom klid a obyčejný život.

 

Právě jsem vjela do La Push. Je to tu krásné. Jo, tady se mi bude líbit!

 

„Wow! Ten má ale svaly!“ říkala si pro sebe. Zrovna jsem přijela ke svému novému baráčku a před ním čekal kluk s postavičkou, jak by řekla jedna moje kamarádka, mňam, mňam! Byl jenom v ustřižených riflích, takže byly vidět všechny břišní a… a počkat?! Normálnímu člověku by byla stoprocentně zima! No nic, třeba je jen otužilej. Pozdravíme ho, ať alespoň vidí, že neumím jen blbě čučet ale mám i vychování!

 

Otevřela sem dveře, nadechla se k pozdravu a… fuj!! Smrdí to tu, jako kdyby tu byl zmoklej pes! Oh ne! Ne, ne, néé! Nebyla to jen pověra! Ještě, že já jsem cítit jako normální člověk!

 

On mezitím došel až ke mně. Bože tohle budu větrat ještě hodně dlouho! Jsem si jistá, že kdyby se vysprchoval, bylo by to lepší! On to asi necítí ale já?! Mám ještě lepší čich než vlkodlaci nebo upíři a on je hrozně zpocenej!

 

„Ahoj, já jsem Sam. Jsme rádi, že si se k nám do La Push přistěhovala.“ My?! K nám?! To říká jako by věděl co jsem zač a čekal ode mě pomoc či co! A jakým miloučkým tonem to na mě mluví?! Jako s nějakou praštěnou šestnáctkou! Já bych ti mohla dělat pra, pra, pra, pra, pra, prababičku! Se prosim tě zklidni štěně!

 

„No nazdar! Já jsem Bella.“ Doufám, že si všimne, že se s nim vůbec ale vůbec nechci bavit. No… kdyby se vykoupal, tak… Ne! Žádný kamarádíčkování! Přece s němu podobnými nechceš nic mít! Jo, začnu se bavit s nim a pak za mou přileze zbytek! Žádný takový!

 

„Heh…“ s tim tónem jsem to asi přehnala, je chudák úplně vykolejenej. No alespoň mi dá pokoj. „Chtěl jsi ještě něco Same?“ Ne! Řekni ne!

 

„No…“ moc dlouho přemýšlí! Ou to bude bolet! „Jenom jsem tě tu chtěl uvítat, provést po okolí a kdybys něco nezvládala, tak i s něčím pomoct.“ Heh… tak teď jsem mimo zase já. Kdybych něco nezvládala?! To, že jsem holka neznamená, že jsem neschopná. Snažil se na mě být milej, ale já mam hubu a kdyby něco umim se ozvat! Díky bohu, že jsem po celou tu dobu držela tvář pokerového hráče, nechci, aby někdo viděl moje reakce. Mohl by si pak něco vyvodit.

 

„Ne to je dobrý.“ Snažila jsem se kvůli němu o co nejvlídnější hlas. Přece jen nemůže za to, že mám tak dobrý čich.  „S ničím pomoct nepotřebuju a dnes nějak nemám náladu na procházku po okolí, tak se tu potom kdyžtak nějak porozhlídnu sama."

 

„Dobře no… tak já asi půjdu. Rád jsem tě poznal Bello.“ Rozloučil se a světe div se, se staženými rameny odcházel pryč.

 

„Taky jsem tě ráda poznala! Ahooj!“ Křikla jsem ještě na něj. Uff, ještě ten smrad tu zapomněl. No nic stejně nevypadal, že by ho chtěl sebou. Budu si muset zvyknout. Nechci se zase stěhovat.

 

Vzala jsem si bágly z mýho zelenýho teréňáčku a štrádovala jsem si to na obhlídku už hotového interiéru v domečku.

 

Samův pohled

No nevím, co jsem čekal ale tohle teda určitě ne. Docela se mnou zametla. Vypadá tak na sedmnáct ale podle toho co jsem teď zažil bych ji tipoval víc. Odcházel jsem od ní doslova jako spráskanej pes. Zdálo se mi to a nebo když otevřela dveře od auta nakrčila nos?! Pokud vím tak smrdíme jenom těm pijavicím a ona po nich vůbec cítit nebyla. No nic. Starší chtěli abych jim pak  řekl jak to probíhalo nebo jestli jsem se náhodou neprozradil. Zajdu tam, rychle tam odkejvu co budou chtít a poběžím za Emily. Chci ji požádat o ruku, ale zatím se nenašla vhodná příležitost. Třeba už dneska bude.


2. Kapitola

Moje shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Anděl s duší ďábla - Prolog + 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!